Bruchos Cannabis seeds

Na tomto webu můžete nalézt patřičné informace nejen o Cannabisu

ENcyklopedie PSYchotropních ROstlin

ENcyklopedie PSYchotropních ROstlin

Cannabis Seeds

Volební program a prohlášení pro kandidaturu do voleb do Evropského parlamentu 2009

Volební program a prohlášení pro kandidaturu do voleb do Evropského parlamentu 2009

 

 

 

 

Libuše „Bushka“ Bryndová, nezávislá kandidátka za č. 11 - Demokratickou stranu zelených (DSZ)

VOLEBNÍ PROGRAM

Za legální léčebné využití konopí

1. Pěstování a léčebné využití konopí v rámci samoléčby

2. Legální svépomocná malovýroba léčebných preparátů z této rostliny

banner GR DSZ

ONLINE rozhovor s Bushkou Bryndovou v Táborském deníku

VOLEBNÍ PROHLÁŠENÍ

V Britských listech tento text vyšel jako článek "Jak jsem se na stará kolena dala na politiku":

http://www.blisty.cz/2009/3/30/art46127.html

Přečtěte si také vysvětlení mých motivů ke kandidatuře.

Vznik nové strany Zelených ve mně v první chvíli vzbudil chmurnou skepsi při představě, že v té naší malé politické zahrádce přibude další strana. Hodně jsem však o tom od té doby přemýšlela a dospěla jsem k názoru, že za určitých podmínek by se nová strana u nás mohla dokonce i velmi úspěšně prosadit. Svoji představu o takové straně a jejím zaměření popisuji v následujících odstavcích – je to zároveň můj osobní program a volební prohlášení, se kterým se chci veřejnosti presentovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu jako nezávislý kandidát za Demokratickou stranu zelených.

Nová politická strana by se měla odlišit od ostatních stávajících stran na naší politické scéně, aby ji voliči vnímali jako stranu přinášející něco opravdu nového. Musela by se veřejnosti představit jako strana, pro kterou stojí za to hlasovat kvůli jejímu programu, a ne jen jako pro to nejmenší zlo. Čeští voliči jsou už unavení výběrem stran, který měli v posledních desetiletích. Je třeba jim nabídnout něco positivního, aby novou stranu volili z opravdové sympatie, a ne se jen snažili se skřípěním zubů zabránit tomu nejhoršímu. Protože tak by to v principu mělo chodit ve zdravé demokracii, současný stav je jen její paskvil a občané dobře cítí, že někde něco nehraje.

Naši lidé si za posledních 100 let užili od mnoha různých režimů víc než malé množství propagandy a jsou na její rozpoznávání už jaksi geneticky "vycvičení". Takže (už beztak) hrozí, že teď v době krize si lidé všechny ty ideologické lži srovnají dohromady a že jim pak rychle spadnou šupiny z očí.

Ve srovnání s obyvateli jiných zemí Češi rozhodně nepatří mezi ty nejhloupější, ale ani ty nejchytřejší z národů by neměly brát své postavení za navždy získané. Stačí si vzpomenout, jak Island přivedla kolektivní stupidita jeho obyvatel k bankrotu. Prostě chtěli uvěřit tomu krásnému snu o 25% výnosech, protože byl tak strašně krásný a oni zmasírovaní konzumní propagandou toužili po tom jak se co nejrychleji stát bohatými. Na chvilku se to některým povedlo, ale teď už zase střízlivějí - ale k jejich smůle dost brutálním způsobem. Postihne to všechny nynější generace i ty budoucí na mnoho desítek let. Přitom Islanďané byli vždycky považovaní za velmi poctivé, vzdělané a tolerantní lidí. Dnes se jím celý svět směje a má je za chamtivé hlupáky.

Nová politická strana 21. století by si měla dát za obecný princip pomáhat lidem dívat se na svět očima lidské zkušenosti tříbené v průběhu minulých tisíciletí, místo zaslepeným pohledem minulých pár desetiletí, jak to ke své škodě často činí. Ukazovat jim svět oproštěný od ideologických předsudků z nedávné minulosti, které naši společnost rozežírají jako rakovina. Nelhat občanům ve jménu politické korektnosti, nebo protože by to jinak mohlo uškodit vlastní straně. Jsme malá země a všichni se se všemi znají, takže pravda velmi často nějak vybublá na povrch. Jenže, to už se většinou neobejde bez ošklivých stříkanců špíny, které pak nevybíravě zasáhnou kdekoho, a ještě víc sníží důvěru občanů v politiky a politiku jako takovou.

Nejlepší strategií nové strany s takovými principy by bylo jít občanům příkladem. Když se podle nich její politici budou sami chovat, a neuchýlí se k obvyklému politickému pokrytectví a falešné korektnosti, budou mít naději získat si důvěru široké veřejnosti. Vytvoří si tak reálnou šanci prosadit se v české  politice a dostanou příležitost ukázat, co je v nich.

Je totiž zoufale nezbytné začít něco dělat proti totalitně neobjektivnímu, někdy až tunelovému a černobílému vidění světa, které je v České republice tolik rozšířené. Nebezpečné jsou také ideologické předsudky, které se přenášejí na další generace. Ti mladí ale už nezažili dobu, k níž se ty předsudky vztahují, takže je nebezpečí, že časem se promění v jednou dané a přijímané mýty, o nichž se prostě dál nediskutuje. Nemusím snad rozebírat, jak velké nebezpečí to představuje pro společnost. Někdy mne až děsí, jak hlasitě a bez povšimnutí u nás zaznívají názory, které přes nálepky různých politicky korektních -ismů přímo čpí totalitním způsobem myšlení. Vnímám to jako snad vůbec nejzhoubnější dědictví dlouhých let totality.

Nepřekvapí mne, když se takto chovají lidé s nízkým IQ i vzděláním, což samozřejmě souvisí, a proto se s tímto jevem asi tolik nesetkáváme u inteligentnější části široké veřejnosti. Je však zarážející, že někdy takové názory a postoje, které jsou často na hranici Dr. Františkem Koukolíkem tak vystižně popsané stupidity, nejednou nacházíme nejen u politiků (kde to moc nepřekvapí), ale i u řady mediálně známých osobností a odborníků. U nich pak bývají často ještě okořeněné polopravdami či bezostyšnými klamy týkajícími se jejich vlastních oborů. Vliv těchto lidí na veřejné mínění byvá zásadní, jsou to tzv. opinion makers, kteří toto mínění vytvářejí, nebo se o to alespoň pokoušejí.

Bylo by dobré nebát se jich zeptat, proč veřejně šíří své bludy, zvlášť když jsou v podezřelém souladu se zájmy jejich chlebodárců? A proč masmedia těm bludům tak ráda dávají prostor, zatímco jejich oponenty ignorují? Zvlášť, když se jedná o tzv. veřejnoprávní media - platí si je snad občané za to, aby je ohlupovala?

Naše společnost je prorostlá různými mafiemi a zájmovými lobby, které ji doslova dusí. Občané jich už mají plné zuby, ale nevěří žádné stávající straně, že by proti nim nějak účinně zasáhla. Možná někdy dost oprávněně některé jejich politiky podezírají, že do těchto mafií sami patří a že si nebudou chtít uříznout větev pod vlastním zadkem.

Media dávají podobným lidem prostor jako nezávislým odborníkům, ale lidé jim čím dál tím míň důvěřují. Vždyť mnozí občané dnes disponují i jinými zdroji informací než mainstreamové noviny a televize - např. internet, mobilní spojení nebo skype, se kterými se domluví s lidmi na druhém konci světa – a proto často lehce zjistí, že tito medii oslavovaní odborníci jsou pouzí šarlatáni. Takto nyní i úplně obyčejní lidé ztrácí důvěru nejen v media, ale i v autority oficiálně prezentované v těchto mediích. I prostý občan si přece dokáže na internetu vyhledat, co podobní odborníci na finance a ekonomiku říkali o vývoji krize ještě před půl rokem, a porovnat to s reálnou situaci a s tím, jak zase lžou dnes.

Jak má tedy chudák volič ještě dál pokorně věřit předpovědím takových falešných odborníků? Je snad přípustné, že za správnost svých předpovědí nenesou sebemenší odpovědnost, ale přitom se podle nich řídí politici ve svých rozhodováních? Zajímalo by asi nejenom mne, kdo za takovými odborníky ve skutečnosti stojí.

Tady na venkově často nacházím lidi s daleko inteligentnějším a rozumnějším úsudkem - třeba na finanční krizi a její vývoj nebo na otázku radaru v Brdech - než jsou názory, které v mediích slýcháme od vzdělaných a známých odborníků. Tak v čem to vězí? Jsou snad už i běžní jihočeští venkované odborně víc na výši, než renomovaní analytici ve velkých městech? Nebo jsou ti oficiální odborníci už tak zkorumpovaní, že dokážou jen neužitečně lhát sami sobě i druhým? Myslím, že takové otázky by zaujaly mnohé voliče!

A ještě jedna věc, o které vím, že trápí mnohé občany. Lidé si často stěžují na špatné a stále se zhoršující vztahy ve společnosti. Obávám se však, že k žádnému podstatnému zlepšení společenského klimatu a lidských vztahů u nás nedojde, dokud se lidé nezbaví nánosu předsudků ve svých myslích. Jednak těch, které se v nich usadily vlivem komunistické propagandy, ale i těch pozdějších servírovaných posametovými medii v rukou politiků a vládců (vládců ve významu těch, kteří mají skutečný vliv na dění v zemi, čili nejen těch zjevných, ale i těch skrývajících se před zájmem veřejnosti za oponou). Ti se sice s oblibou ohánějí demokracií, ale obyčejní lidé jsou jim často lhostejní, protože sami se považují za jakousi elitu s více právy než zbytek národa.

Nyní se k takovému politickému počinu nabízí přímo ideální příležitost kvůli krizi a všeobecné ztrátě důvěry veřejnosti v politiky z tradičních stran. Vždyť je to také už vidět třeba na stoupající oblibě nezávislého internetového zpravodajství, různých blogů apod. Chce to ale nový a neotřelý přístup, a nezbytně i kuráž a poctivost v jednání. Prostě to staré známé: "Nebát se, a nekrást!"

Myslím, že pokud nám, kteří se účastní veřejného života, leží na srdci vývoj v naší společnosti, tak bychom bez ohledu na naši politickou příslušnost měli usilovat o to, aby lidé kolem nás změnili svá zastaralá myšlenková paradigmata o světě a naší společnosti. Pomoct jim vyznat se v novém a pro mnohé, nejenom starší lidi často nepochopitelném uspořádání dnešního světa, které je často tak rozdílné od jejich celoživotních představ.

Je potřeba upoutat pozornost české veřejnosti na skutečně důležitá témata dneška. Musíme lidi zaujmout něčím novým, aby se už přestali nimrat v relikviích z dob studené války a odsunuli staré spory stranou. Vždyť se tak jen neplodně jitří staré nenávisti a vášně a odpoutává se pozornost lidí od vitálních témat. Lidé tím zbytečně plýtvají svým osobním emočním potenciálem, a často pak ani nejsou schopni racionálně posoudit to, co se právě teď děje kolem nich. Možná ale, že některým politikům taková situace vyhovuje, a proto je v tom ještě podporují.

Měli bychom přestat dělit svět podle starých linii na Západ versus Východ, bolševici versus kapitalisté nebo levice versus pravice. Měli bychom se už konečně začít zabývat současnou globální realitou, abychom dokázali odpovědně posoudit, do jaké míry nám vyhovuje či ne, a podle toho také jednat. Nikdo to za nás neudělá, hrdinové z televizních seriálů už teprve ne. Místo podětinšťování, infantilizace lidí, která je důsledkem konzumerismu, bychom měli usilovat o jejich resposabilizaci, o vyzrání v občany znalé svých práv i povinností. Nesmíme jen pasivně přihlížet k tomu, jak nám media a reklamní průmysl proměňují mladé lidi v rozmazleně fracky, ale pomáhat jím vyzrát v zodpovědné ženy a muže. O tom je přece také svoboda, ne?

V těch současných strukturách moci to páchne korupcí úplně stejně snad ve všech alespoň trochu vlivných stranách a organizacích. A je tomu tak nejenom u nás, ale projevuje se to globálně. Možná, že se jedná o jakýsi doprovodný příznak rozkladu, který provází hroutící se civilizaci. Když se rozkládal starý Řím a jeho impérium, korupce tam byla také velmi rozbujelá a prorostla celou tamní společností.

Ale nejenom u nás lidé už začínají takové věci chápat. Začíná jim docházet, jak hrubě byli manipulováni a zneužíváni pod zástěrkou demokracie a dalších ideologií. Že vlastně všechny jsou jedna za 18 a druhá bez 2 za 20.

Proto teď už žádná nová ideologie lidi nevyburcuje, ale je třeba za nimi přijít s konkrétními věcmi, které jsou skutečně důležité v jejich životě. Politická strana, která chce dnes uspět, se bude muset upřímně snažit o zajištění důstojného života obyčejným občanům, nikoliv elitám. Bude se muset chovat úplně jinak, než jak je na naší politické scéně obvyklé. Neprojde jí u voličů, když se bude starat jen o zvyšování příjmů svých kamarádů a politických spojenců. To už fungovat nebude, lidé už tento systém nechtějí.

Dnes je třeba před voliče předstoupit bez pokrytectví a postranních úmyslů, bez parasitismu a kšeftařeni obvyklého v politické praxi nejen u nás. A hlavně to vydržet déle než jen do voleb, vytrvat po celé volební období a dále. Prostě řečeno, jestliže politici nové strany budou volat po slušném a nezkorumpovaném chování, tak se budou muset sami i tak chovat, nebo ztratí veškerou důvěryhodnost ještě dřív, než nějakou získají.

Možná, že to bude znít v našich umírněných politických poměrech poněkud směšně revolučně, ale zdá se mi, že heslo nadcházejících let bude: "Obyčejní lidé versus parazitující elita". Mohlo by to přinést pěkně ošklivé a výbušné situace. Myslím, že například nedávné události v Řecku by měly být v tomto ohledu dostatečnou výstrahou.

Další známkou vývoje v tomto směru bylo nesmírné pohoršení americké veřejnosti, když se přišlo na milionové odměny manažerům v bankrotujícím finančním sektoru (ti museli být odborníky opravdu velkého kalibru, když dokázali přivést prosperující banky k úpadku). A takové situace by se mohly stát velmi lehce zneužitelnými neodpovědnými politickými stranami, například a nejenom extrémní pravicí.

Doufejme, že lidé teď už budou velmi ostražití, a nenechají se opět utáhnout na vařené nudli upletené z krásných slov a gest. Však on už se Obama postará o to, aby mnohé zanícené demokraty i liberály nejenom v USA přešly iluze! A když ne on sám a o své vůli, tak jeho nepřátelé mu rádi pomohou. Protože vůbec nepochybuji o tom, že až mu začne téct do bot, z mnoha jeho přátel se mu na prsou vyklubou pěkné zmije. A otázka je také, jak nám dlouho vydrží? Co když se americké finančnictví a ekonomika přes veletoky státních podpor nevzpamatují a krize se ještě prohloubí? Pak mám jisté obavy, že možná ani ne do příštích presidentských voleb. Jak ráda bych se na jeho účet mýlila!

Během těch více než padesáti let mého života jsem si už všimla, že rozdílné ideologie lidem často brání v tom, aby si porozuměli, i když se v životě vlastně snaží o totéž. Protože tyto ideologie (tj. včetně náboženství interpretovaných církvemi) sice dokážou lidi spojit, ale ještě víc je rozdělují - někdy až nesmiřitelně a vražedně. Je načase se od nich osvobodit, přestat se na problémy dívat dogmaticky, ale spíše pragmaticky, ale především LIDSKY! Je však absolutně nezbytné mít přitom na zřeteli také vyšší cíl, než jen vyřešení stávajících problémů.

Člověk, aby si vytvořil duševní rovnováhu a žil se svým okolím v harmonii, potřebuje směřovat k něčemu, co ho přesahuje - to ví každý psycholog. Západní civilizace byla od svého počátku založená na duchovních hodnotách, nikoliv na materiálních. Ačkoliv se v průběhu dějin tehdejší mocní (šlechta a církev) dopouštěli skutků, které byly v rozporu s tímto principem, přesto se ho až do druhé poloviny minulého století západní civilizace nikdy oficiálně nezřekla. Domnívám se, že právě proto také byla schopná mnohokrát se reformovat. Ale pak přišel konzumní způsob života a za duchovní hodnoty dosadil peníze. To, co po jeho nástupu následovalo, bylo až směšně lehké předpovědět. Člověk nemusí študovat fyziku, aby věděl, že když se odstraní základy nějaké stavby, tak ta se prostě zřítí. A zhroutí se rychlosti volného pádu.

Mám proto strach, že naše civilizace, kterou vybudovala dlouhá řada našich předků, by se v důsledku konzumního způsobu života a nahrazení duchovních hodnot materiálními mohla během několika desetiletí zcela rozložit.

Jsem čím dál tím víc přesvědčená, že má-li lidstvo přežít, musí se vzdát konzumního způsobu života a paradigmatu nekonečného růstu. Růst přece nelze do nekonečna, když žijeme v konečném prostoru. Myslím, že pro lidstvo už je načase trochu dospět a začít se tak i chovat. Přestat se podřizovat té kolektivní blbosti, kterou v člověku generuje touha po moci a majetku a pohodlném životě na dluh. Nenechat si vládnout deprivanty, nenechat se jimi neustále ohlupovat.

Samozřejmě, že taková změna by učinila současnou makroekonomickou teorii a finanční systém nepoužitelnými a zbytečnými. Wall Street et alia. by museli začít ve svých čachrech úplně znova od píky. Moc lidí je ale asi litovat nebude.

Čím dál tím víc vidím, jak vše spolu souvisí, a vždy mně to přivede zpět k tomu zatracenému konzumerismu - to je jádro pudla. Pokud si nestanovíme jako konečný cíl zbavit se tohoto sebevražedného pokusu o blahobytný život na dluh, tak veškeré naše úsilí vyústí jen v pouhé kosmetické změny. Nepůjde to lehce, ale měli bychom se do toho pustit, než bude pozdě.

Ti mladí proto, že mají rodiny nebo si je chtějí jednou založit, a my starší jako já zase kvůli našim vnukům. Myslím, že ač jsme každý sám o sobě jen nevýznamní jedinci, v dnešní době bouřlivých změn každý z nás ponese svůj díl odpovědnosti za to, jakou cestou se lidé vydají. A abychom měli sílu, musíme se spojit. Tak jako to říkají Francouzi o těch potůčcích, které se nakonec spojují ve velkou řeku - ces petits ruisseaux qui forment un puissant fleuve...

Tato myšlenka mne trápí už mnoho let, takže se u mne nejedná jen o nějaké oportunistické hnutí mysli, ale spíš o výsledek dlouholetých rešerší a úvah. Už před 6 lety jsem na toto téma napsala článek, o kterém se dnes dá bohužel říct, že byl místy až ošklivě prorocký:

Krásný nový svět je konec civilizace

http://www.blisty.cz/art/14721.html

Ještě takový malý podotek na závěr. Můj 70-letý soused, obyčejný důchodce, bývalý mechanik, se mne nedávno ptal, jaké je v naší vesnici spolehlivé připojení k internetu, protože si pořizuje počítač. Už je celý natěšený na to, až si bude moct za cenu připojení přečíst všechny noviny, a nebude už za ně muset platit drahý peníz.

Není sám, protože tady na Blatech jsou lidé šetrní a počítají každý penízek. Co to ale asi udělá s jejich politickým přesvědčením? Až si důchodci místo jen v Haló novinách začnou čítat i na nezávislých informačních serverech? Koho pak budou volit? A oni k volbám půjdou, celí se na to třesou, jak jsou vzteky rozžhavení!

Chtěla bych jako příklad uvést překvapivý společenský přerod, který v současnosti probíhá v souvislosti s konopím a jeho vnímáním jako léčivé byliny. Díky tomu, že stále více starších lidí u nás má přístup k internetu, je dnes marihuana v jejich generaci vnímaná nejen jako droga, ale i jako přírodní a levný lék, který by jednou sami mohli potřebovat, nebo jim dokonce už pomáhá.

Statistiky o uživatelích v loňském roce poprvé zaznamenaly stoupající počet uživatelů mezi lidmi nad 40 let - předpokládá se, že většina z nich užívá konopí jako lék (často podle mých návodů). Začala jsem e-mailem rozesílat věstník o samoléčbě konopím  - nejprve jsem ho poslala na cca 200 adres získaných především od lidí, kteří mně touto cestou požádali o radu, ale od té doby se mi o něj neustále hlásí další zájemci. Internet už není prostorem pouze pro mladé lidi, ale pro širokou českou veřejnost se rychle stává běžně používaným informačním i komunikačním mediem. A ranní ptáče dál doskáče, takže by bylo dobré nezaspat a tohoto vývoje využít!

Zlukov, jižní Čechy, 28.03.2009

 
Na tomto webu můžete nalézt patřičné informace nejen o Konopí .Veškeré informace zde uvedené jsou informačního charakteru.Děkuji společnosti webgarden pro umožnění vytvoření těchto web stránek.Doufám,že se vám bude na těchto stránkách líbit,a že zde získáte spousta cenných informací nejen o Cannabisu.S pozdravem Bruchos/děkuji za podporu všem uživatelům těchto stránek,doufám,že se mi alespon trochu podařilo uskutečnit mé představy o těchto stránkách,i když vím,že Bruchos Cannabis seeds stránky budou chtít do budoucna rapidně zlepšit vzhled a celkovou orientovanost a přehlednost...každopádně mockrát děkuji všem návštěvníkům,kteří tyhle stránky svými návštěvami i hlasy neustále podporují.Ještě jednou díky.Budu se snažit Bruchos Cannabis Seeds vylepšit...s pozdravem Bruchos